Jde si medvěd k lišce pro radu: "Víš, liško, mám problém. Kdykoliv potkám zajíce, mám děsnou chuť ho seřezat. Když ho neseřežu, hned mám blbej den." "No a kde je problém?" diví se liška. "No já ho vždycky seřežu kvůli čepici, ale už mi to přijde takový bez fantazie." "No to je jednoduchý: Chtěj od něj cigaretu. Když bude mít s filtrem, chtěj bez filtru. Když bude mít bez filtru, chtěj s filtrem. A kdyby to nevyšlo, chtěj připálit. Když bude mít zápalku, chtěj zapalovač. Když bude mít zapalovač, chtěj zápalku. Dyť ty už si poradíš." A tak medvěd jde lesem a potká zajíce: "Hej, zajíc, dej mi cígo!" A zajíc s úsměvem: "S filtrem, nebo bez filtru?" "Bez filtru," zavrčí medvěd. "A teď mi připal!" "A je libo zapalovač, nebo zápalku?" "Hajzle! Kde máš čepici?"

Do baru v Texasu vstoupí neznámý kovboj, usedne k pultu, objedná si pití a začne bloumat pohledy kolem sebe. Na konci barového pultu objeví nějakou truhlu a zeptá se barmana, co to má být.
Barman odpoví: “Je to plné peněz jako odměna pro toho, kdo dostane do lepší nálady mého koně. Je už několik týdnů smutnej, málo žere a mám o něj obavy.”
Kovboj zjistí, že kůň stojí na dvoře uvázaný u sloupu, dopije a vykročí do tmy. Za několik minut je dovnitř slyšet řehtání, jak se kůň něčemu směje. Kovboj se vrátí, požádá o odměnu a odchází. Po několika dnech se situace opakuje, na pultu je opět truhla a stejný kovboj ji registruje při své další návštěvě lokálu. Když se zeptá, proč už zase je vypsaná odměna, barman vysvětluje: “Ale, ten kůň je tak rozdováděnej, pořád se chechtá a já s ním nemůžu nic pořídit. Kdo ho zklidní, dostane tu truhlici plnou peněz.” Kovboj opět dopije, zmizí na dvoře a po delší chvíli je v baru slyšet smutné ržání a naříkání. Kovboj se vrací a žádá o svoji odměnu. Barman ji předá, ale přece jen mu to nedá a povídá: “Cizinče, odměna je vaše, ale dovolte mi dotaz se, jak jste to dokázal?” “Well,” povídá kovboj, “poprvé jsem mu pošeptal do ucha, že ho mám většího než on.”
"No a podruhé?" dychtí po vysvětlení barman.
"All right," mumlá kovboj, "podruhé - no to jsem mu ho ukázal..."

Ptají se nejbohatšího muže USA jak přišel ke svému bohatství a on vypráví: "Když jsem připlul do Států, tak jsem měl 20 centů, koupil jsem tedy za ně jedno jablko, vyleštil jsem jej a prodal za 60 centů, za ně jsem koupil 3 jablka, vyleštil a prodal je za 1,80 dolaru. A tak to šlo dál a dál, den za dnem, až mi umřel strýc a odkázal mi 20 miliard dolarů."

Četa amerických vojáku hlídkovala na Irácké hranici. Na jedné hlídce našli ošklivě dobitou mrtvolu iráckého vojáka v příkopu u cesty. O kus dál v příkopu na opačné straně našli ošklivě dobité tělo amerického vojáka, který byl však naštěstí ještě naživu. Podepřeli mu zkrvavenou hlavu a ptali se jej, co se stalo. Šeptem a ztěžka jim začal popisovat tu divnou událost. "Šel jsem po této cestě ozbrojený po zuby. Na druhé straně cesty stál težce ozbrojený irácký voják. Přišel jsem k němu, podíval se mu zpříma do očí a zakřičel: 'Sadám Husajn je bezcharakterní prolhané prase!' Podíval se mi taky zpříma do očí a zakřičel: 'Gerge W Bush je taky bezcharakterní prolhané prase! No a když jsme tam stáli a podávali si ruce, tak nás sejmul nákladák.'"

Zákazník: "Já bych rád věděl, proč se mi nezobrazuje číslo volaného."
Operátor: "Velice se omlouvám, ale tohle řeší kolegové z hlasových služeb."
Zákazník: "A kde jsem teď?"
Operátor: "Na technické podpoře internetového připojení."
Zákazník: "Výborně! Já si objednával O2 TV a rád bych věděl, kdy to bude."
Operátor: "Velice se omlouvám, ale tohle řeší kolegové z obchodního oddělení."
Zákazník: "Tak to bych rád věděl, proč mi v Mozille nefunguje aktualizace."
Operátor: "Je mi líto, ale tohle já neřeším, protože…"
Zákazník: "Ježiši! Vaši práci bych chtěl mít!"

Tati, jak vypadá pochva před souloží?" "Jako růžové poupátko před rozvitím." "A jak vypadá po souloži?" "Milý synku, už jsi viděl buldoka žrát majonézu?"

Farář jde po vesnici a najednou vidí obrovský billboard, na něm je kříž a na kříži Ježíš. Pod křížem je nápis: "Naše hřebíky udrží všechno!" Farář je velmi pobouřen a proto se rozhodne pohovořit s majitelem železářství, kterému billboard patří. Vysvětlí majiteli, že takto tedy ne a majitel ho ujistí, že dá věci do pořádku. Druhý den jde farář na kontrolu billboardu. Na billboardu je prázdný kříž, dole pod křížem se v blátě válí Ježíš a nápis praví: "S hřebíky od nás by se to nestalo!"

Chlap drhne naštvaně mýdlem džíny: "Nikomu se už nedá věřit! Nikomu! Dokonce ani sobě! - A to jsem si chtěl původně jen prdnout..."

Král má tři dcery. Příde za ním první z nich a říká: "Tati proč se jmenuji Růženka ?" Otec odpoví: "No to je tak že když si byla malá tak ti spadnul lístek růže na čelíčko, tak proto." Příde druhá a říká: "Tati proč se jmenuji Fialka ?" Otec odpoví no to je tak že když si byla ještě malá tak ti spadnul lístek filalky do kolíbky." Příde tretí Cihelka a řiká "Hůééáááéééé"

Jde mladík poprvé s dívkou na rande, jdou kolem rybníka a mladíkovi se chce hrozně čurat, neví jak to má diplomaticky říct ale nakonec ho napadne spásonosná myšlenka a říká: "Hele chvilku tady na cestičce počkej, já ti zaběhnu tam k rybníku natrhat pár leknínů, jo?" A dívka na to: "Jasně, ty jsi hodný, já se mezitím aspoň stihnu vysrat."

Jeden vášnivý golfista zemřel a před perlovými branami se ho ptá Svatý Petr, jestli někdy zhřešil. Golfista přiznává, že jednou byl děsně sprostý, že řekl na veřejnosti slovo 'zkurvenej'. Petr se ptá, jak k tomu došlo, a chlápek vypráví:
"No, zahrával jsem jednu těžkou jamku s parem 4 a totálně jsem podělal první drajv a narval míček do hlubokýho křoví."
"A tehdy jsi řekl to slovo?"
"Ne, já pak zahrál trojkou železnou nejlíp, co jsem kdy viděl, a poslal jsem míček přes to křoví a stromy rovnou k jamce. Ale dopadl těsně před greenem a odrazil se od šutru přímo doprostředka pískoviště."
"A tehdy jsi řekl to slovo, synu můj?"
"Ne, pak jsem si vzal dobrou hůl a trefil jsem úplně fantastickej zvedák, jenže trochu moc prudkej, a jak skákal po greenu, tak akorát narazil do tý vlaječky a odrazil se zase zpátky, asi půl metru od jamky."
"A tehdy jsi řekl to slovo, synu můj?"
"Ne."
Petr se na chlápka zkoumavě podíval, vykulil oči a zařval:
"Neříkej mi, žes nedal ten zkurvenej půlmetrovej putt!"

Povídá černoch bělochovi: černý se my už narodíme, černý jsme ať je nám zima nebo horko, černý jsme i když je nám špatně a černý i umřeme. Kdežto vy se narodíte růžový, když je vám zima jste fialový, když je vám blbe jste zelený, když jste nemocný, jste žlutý, když nemůžete dejchat, jste modrý, když se vztekáte zrudnete a teprve až mrtví máte barvu bílou. Tak kdo je tu kurva barevnej!

Na Úřad práce přijde muž ve středních letech: "Hledám nějakou práci. Mám deset dětí!" "A co ještě umíte?!"

Dopis od dcery: Matka příjde do pokoje své dcery a najde dopis ležící na posteli. Se špatnou předtuchou ho otevře a začne číst následující text: Milá maminko, je mi velmi líto, že jsem musela odejít z domova se svým novým přítelem. Našla jsem v něm pravou lásku. Měla bys ho vidět, jak je sladký se svým četným tetováním, piercingem a především jeho krásnou motorkou! Ale to ještě není všechno mami, jsem konečně těhotná, a Abdul říká, že budeme mít krásný život v přívěsu uprostřed lesa. Chce mít se mnou hodně dětí a to je taky můj sen. Když jsem zjistila, jak mi marihauna dělá dobře, rozhodli jsme se tuto trávu pěstovat i pro naše přátele, když jim dojde heroin nebo koks, aby tak moc netrpěli. Mezitím doufám, že věda najde lék na AIDS, aby se Abdulovi trochu ulevilo, on si to opravdu zaslouží. Nemusíš mít strach, je mi už 13 let a umím se o sebe dobře postarat i sama. Doufám, že Tě budu moci brzy navštívit, abys poznala svého vnuka. Tvá milovaná dcera. P.S. Nic z toho není pravda, jsem u sousedů. Chtěla jsem Ti jen říct, že jsou horší věci na světě než vysvědčení, které je v nočním stolku. Mám Tě ráda

Soudce se na závěr procesu ptá: "Kolik je vám let, obžalovaný?" "Bude mi pětačtyřicet." "Nebude!" zasměje se soudce.

Letadlo se chysta ke startu. Na posledni chvili nastoupi muz se psem a posadi se s nim na dve volna mista vedle cestujiciho u okenka, pes zaujme prostredni sedadlo. Cestujici se tazave podiva na muze se psem. Ten vysvetli, ze jsou zde sluzebne, zamestnava je letecka spolecnost: "Rexe si nevsimejte, to je nas nejlepsi cmuchaci pes. Jakmile odstartujeme, uvidite ho pri praci." Letadlo se zvedne a psovod rekne cestujicimu: "Ted se divejte. Rexi, hledej!" Pes seskoci, projde ulickou a sedne si pred jednu zenu. Po nekolika vterinach se vrati a polozi packu psovodovi na rameno. Ten se obrati k sousedovi a rekne: "Ma u sebe marihuanu. Poznamenam si cislo sedadla a na nejblizsim letisti si pro ni prijde policie." "Skvela prace!" odpovi cestujici. Psovod posle psa znovu na obchuzku. Ten cenicha, posadi se u jednoho cestujiciho, vrati se, a polozi psovodovi na ramena obe tlapy. "Tak tenhle ma kokain. Poznamenal jsem si sedadlo." "Ten pes se mi libi!" Psovod vysle psa do tretice. Ten prochazi tam a zpatky, nakonec se u jednoho cestujiciho posadi, vrati se, vyskoci na sedadlo, roztrese se a sechno kolem podela. "Co ma tohle znamenat?!" zepta se cestujici znechucene. Psovod zasepta: "Nasel bombu."

Sedi v Bilem dome G.W. Bush a T. Blair. Pritoci se k nim jeden z hostu, ktereho zaujal jejich druzny rozhovor. A pta se, o cem tak zive diskutuji. Bush mu odpovi: "Planujeme treti svetovou valku." Host odpovida: "To zni zajimave, jake jsou plany?". "Zabijeme 140 milionu muslimu a jednoho zubare." vysvetluje Bush. Host se zda byt prekvapen: "Proc jednoho zubare? Proc zabijete jednoho zubare?" Blair se usmeje a da Bushovi herdu do zad: "Co jsem Ti rikal? Nikdo se nebude ptat proc 140 milionu muslimu !!!"

David dostal k narozeninam papouska. Dospeleho, s prisernym chovanim a jeste horsim slovnikem. Kazde druhe slovo bylo sproste. Ta slova, ktera nebyla sprosta, byla alespon urazliva. David se snazil papoucha prevychovat, neustale na nej vlidne hovoril, hral mu jemnou hudbu, delal vsechno, co ho jen napadlo, aby mu dal dobry priklad. Nic nepomahalo. Rval na papoucha a papouch na nej rval nazpatek. Trasl jim ale to papoucha jen rozcililo a byl jeste sprostsi. Nakonec papoucha v nejvetsim zoufalstvi strcil do mrazaku. Nejakou chvili se ozyvalo kviceni, kopani a krik. Pak vse ztichlo a pul minuty bylo ticho. David se vydesil, ze se papouchovi neco stalo a rychle otevrel dvere. Papouch pokorne vystoupil z mrazaku, vkracel do Davidovych nastavenych rukou a rekl: "Domnivam se, ze jsem vas patrne urazil svym neomalenym jazykem a akcemi. Budu usilovat o to, abych to napravil. Je mi to opravdu lito a prosim o odpusteni." David uzasl nad tou zmenou ptakova chovani a chystal se zeptat, co zapricinilo tu dramatickou zmenu, kdyz tu ptak pokracoval: "A mohu se zeptat, co provedlo kure?

Přijde chlapík do obchodu a řekne prodavačce: Chci metr mléka. Prodavačka aniž by dala něco najevo vezme metr, položí ho na pult a vylije podle něj mléko. Chlapík se na ni chvíli dívá a nakonec prohlásí: Mě nenasereš - zabalit!

Pane doktore, dejte mi nějaké prášky proti chamtivosti. Ale dejte mi jich hodně, hodně, hodně!!!!

Stáj Formule 1 - Ferrari, pri sve navsteve Ceske republiky zjistila, ze zdejsi mladi romsti chlapci dokazi z automobilu odmontovat vsechna ctyri kola v extremne kratke dobe a to bez pouziti specialniho naradi. Jelikoz zavody se dnes vic nez na trati vyhravaji v depu, dostal soucasny tym mechaniku vyhazov a na jejich misto Ferrari angazovalo partu romskych mladiku z Cech. Pri prvni zastavce probehlo vse nadmiru dokonale. Chlapci behem 3,5 vteriny vymenili vsechna kola. Problem nastal pote, kdy behem dalsich 10 vterin stihli auto prestrikat, premalovat mu startovni cisla a prodat ho staji McLaren.

Svatý Petr takhle na bráně zastaví tři chlápky a povídá: "Pánové, poslední dobou máme děsně přeplněno, takže mi nejdřív musíte říct, jak jste zemřeli a já posoudím, zda máte nárok na místo tady." První chlápek se pouští do vyprávění: "Bydlel jsem v centru v tom novém mrakodrapu, ve třicátém patře. Jednou jsem takhle odpoledne na balkóně cvičil aerobic, když jsem nějakzaškobrtl a převážil se přes okraj. Naštěstí se mi povedlo, jak jsem padal, se o patro níž chytit zábradlí. Měl jsem i štěstí, že v tom bytě někdo byl. Zevnitř vylezl nějaký člověk, ale místo, aby mi pomohl, mě začal mlátit přes prsty. Chvíli jsem se ještě držel, ale když si ten chlap doběhl pro kladivo a jeden po druhem mi přerazil prsty, tak jsem se pustil. Nějakým zázrakem jsem dopadl do hustého křoví a kromě par škrábanců a vyraženého dechu se mi nic nestalo. No, a když jsem se tak hrabal z toho křoví, najednou jsem zaslechl divný zvuk, zvedl hlavu a přímo na mě přistala lednice. No, a to mě už zabilo a tak jsem tady." Druhý vypráví: "Já dělal v účetní firmě ve městě a jednou mi někdo zavolal, že mi nějaký chlápek chodí za ženou. Tak jsem se sebral, honem domů. Výtahy nejezdily, tak jsem musel vyběhnout devětadvacet pater. Vlítnu do bytu, žena v županu, zpocená. Tak já prohledal celý byt. Až na balkoně jsem toho mizeru našel. On se nechtěl pustit, tak jsem ho praštil po prstech kladivem. A představte si, on spadne dolu celou tu výšku a nic se mu nestane. Já vám byl tak rozčílenej, vlítnul jsem do kuchyně, popadl ledničku a hodil jsem ji na něj z toho balkónu. Jenže už nejsem nejmladší a srdce ten nápor nevydrželo, tak jsem se tam složil a už mě neprobudili." Třetí muž: "No, to se vám takhle jednou schovávám nahatej v lednici..."

Nový farář byl před svým prvním kázáním tak nervózní, že skoro ani nemohl mluvit. Příští neděli, před druhým kázáním, se zeptal přítomného arcibiskupa, co má dělat, aby se uvolnil.
Ten mu poradil: "Kápněte si do vody trochu vodky, uvidíte, že po pár hltech budete trochu klidnější."
Farář poslechl a skutečně, cítil se tak dobře, že by dokázal mluvit i ve vichřici. Po bohoslužbě se vrátil do sakristie, kde našel lístek od arcibiskupa:
Vážený Otče: Příště si nalijte vodku do vody, ne vodu do vodky. V dalším připojuji pár poznámek, aby se neopakovalo to, co jsem viděl na dnešní mši: - Na okraj kalicha není nutné dávat kolečko citrónu. - Ty kabinky v boční lodi jsou zpovědnice, ne toalety.
- Snažte se neopírat o obraz Panny Marie, a už vůbec ji nemusíte objímat a líbat.
- Máme 10 přikázání, ne 12.
- Apoštolů bylo 12, ne 7, a žádný z nich nebyl trpaslík.
- Našeho Pána Ježíše Krista a Jeho Apoštoly nenazýváme "JC & His Boys".
- Ježíš Kristus byl pomazaný, nikoliv namazaný.
- Svatému Kříži neříkáme "Velký Téčko".
- David porazil Goliáše prakem a kamenem, není pravda, že by ho "dojebal", ani mu nedal "lekci na kterou do smrti nezapomněl".
- Jidáše neoznačujeme za "zkurveného zmrda".
- Svatého Otce sa nesluší nazývat "Papa Ratzi".
- Bin Ládin neměl prsty v Ježíšově smrti.
- Svěcená voda je na požehnání, nikoliv na osvěžení zátylku.
- Nikdy se nemodlete vsedě na schodech před oltářem.
- Hostie nejsou chipsy, tedy je nepřikusujeme k vínu, ale rozdáme věřícím.
- Věřící vhazují příspěvky do pokladničky dobrovolně, nápis: "Vaše spropitné je můj plat" je tedy na pokladničce zcela zbytečný.
- Hříšníci půjdou do pekla, ne do piči.
- Při otčenáši je možno zvedat ruce k nebesům, ale ne se kývat do vlny.
- Vaši iniciativu, aby si všichni přítomní zatancovali, hodnotím kladně, ale dělat vláček po celém kostele, to nemusíte.
DŮLEŽITÉ: Ten, co seděl v koutě u oltáře, a o kterém jste tvrdil, že to je "buzík v sukni" a "transvestita bez mejkapu", to jsem byl já.
Doufám, že do příští neděle tyto nedostatky napravíte. Jinak na druhé kázání to bylo celkem dobré. S pozdravem, Arcibiskup

Indiáni zajmou Pražáka, Brňáka a Ostraváka. Přijde náčelník a povídá: "Máte to špatný, pánové, zabijeme vás a z vašich kůží si naděláme kánoe...ale že jste cizinci, můžete si vybrat jak umřete." Pražák se zamyslí, řekne si o dvě krabičky rohypnolu, všechny ty prášky sní, usne a tiše umře. Brňák se zamyslí, řekne si o pět litrů slivovice, vypije to na ex, upadne do bezvědomí a umře na selhání jater. Ostravák se zamyslí, řekne si o vidličku a začne se s ní bodat všude, po celém těle.... Už je samá díra, krev stříká, Ostravák pomalu vypouští duši, ale z posledních sil se ještě vzchopí, koukne na náčelníka a povídá: "A máš po kánoi, pičo!"

Telefonuje chlapik hasičům: "Rychle, okamžitě přijeďte k nám, hoříme!" "Dobře pane, jak se k vám dostaneme?" "Ježiš, to už nemáte ty velký červený auta..?!?"

Baví se dva informatici: "Představ si, včera jsem se seznámil s nádhernou blondýnou." "Ty máš ale štěstí..." "Pozval jsem ji k sobě, trochu jsme popili, objal jsem ji..." "A pak bylo co?" "Najednou mi řekla: Svlékni mě!" "Téééda!" "Svékl jsem ji sukni i kalhotky, potom jsem ji posadil na stůl vedle notebooku..." "Nekecej, ty sis koupil notebook? S jakým procesorem?"

Dnes už se nedá věřit ničemu - Otevřel jsem dveře s nápisem Ženy a byl tam jenom záchod...

Měl jsem se ženit. V den svatby jsem přijel k domu sve nevěsty. Když jsem vešel dovnitř, nebyl tam nikdo jen matka mé nastávající. Byla to velmi atraktivni zena. Chvíli jsme si povídali a pak mi řekla, že jsem se jí vždycky libil. Bez dlouhých okolků mi navrhla, že se spolu pomilujeme. Byl jsem neschopný cokoli říci. Řekla, že teď půjde nahoru do své ložnice a je na mně, jestli půjdu za ní nebo odejdu. Pomalu stoupala po schodech a já se díval na jeji krasné pozadi. Pak jsem se otočil a vyšel z domu. Za dveřmi čekal její manžel, objal mně a řekl, že sem obstál v jejich zkoušce. Nyní vědí, že je na mně spoleh a že mi svou dceru mohou s klidem v duši svěřit. A poučení z tohoto příběhu? - vždycky nechávej kondomy v autě!!!

Přijde chlápek do trafiky pro cigára, trafikant mu je prodá a borec čte varování: "Kouření způsobuje impotenci". Chvilku přemýšlí a pak říká: "Prosím Vás, nemáte ty s tou rakovinou?

Srazí se motorkář na silnici s ptáčkem. Chudinka ptáček spadne na zem, cuká sebou, ale ještě není mrtvý. Motorkáři se ho zželí a opatrně ho odveze domů. Tam ho položí do klece, rozdrolí mu chleba, do misky naleje vodu a čeká, jestli se uzdraví. Ptáček se za několik dnů skutečně probere, rozhlídne se kolem sebe a vidí mříže, chleba a vodu. V tom mu všechno dojde, a říká: "Ty vole, já ho zabil!"

Proč má káčátko tak malou nožku? Aby mohlo zašlápnout hořícího vajgla. A proč má kačena nohu velkou? Aby mohla zašlápnout hořící káčátko!

V první třídě se v září ptá paní učitelka dětí: "Kdo ví, kolik je 1+2?" Nikdo se nahlásí. "Opravdu to nikdo neví?" Pak se vzadu nesměle přihlásí jedna holčička: "Já teda nevím, kolik je 1+2, ale určitě je to to samé, jako 2+1, protože operace sčítání je na tělese reálných čísel komutativní!"

Matfyzák jede vlakem a přemýšlí, proč tak drncá (vlak, ne matfyzák). Podrobí ho (ten vlak) své analýze: "Co je to vlastně vlak? To je lokomotiva a spousta vagónů. Tu spoustu vagónů jedna mašina neovlivní a všechny vagóny jsou stejný, takže se BÚNO (bez újmy na obecnosti) můžeme omezit na jeden takový vagón. Takovej vagón, to je šílená konstrukce na kolečkách, ke kterým je pevně přidělána, takže nedrncá. Zbývá nám tedy kolo. Co je to kolo? To je kruh, to je pí er na druhou, pí je konstanta, tu můžeme zanedbat. No a er na druhou, to je vlastně čtverec a ten samosebou drncá!"

Jak se chytaj zajíci na pepř? (Dá se do středu dvorka kámen a posype se pepřem. No a když přijde zajíc, čuchne, kýchne a rozmlátí si vo šutr držku.)

Říká se, že když přehrajete to CD od Microsoftu pozpátku, můžete slyšet satanistické vzkazy. To nic není. Když ho pustíte popředu nainstaluje to Windows.

Přijde králík do železářství a povídá: "dobvý den, máte těfnění?" A prodavač na to: "Nemámá, králíku a už sem nechoď." Tak druhý den přijde králík znovu: "dobvý den, máte těfnění?" "Nemáme, králíku a jestli ještě jednou přijdeš, že chceš těfnění, pověsím tě na támhleten hřebík" Králík přesto příjde i potřetí: "dobvý den, máte těfnění?" A tak ho prodavač pověsí na hřebík hned vedle obrazu Klause a králík povídá:"Tys taky chtěl tefnění?"

Učitelka zadala svým žákům 5. třídy úkol. Zjistit od rodičů příběh s ponaučením na konci. Druhý den ve škole děti vyprávějí své historky. Katka říká: "Můj tatínek je farmář a chová slepice kvůli vejcím. Jednou jsme je v košíku vezli do obchodu na předním sedadle, když v tom jsme nabourali, košík vyletěl a vajíčka se rozbila." "A ponaučení?", ptá se učitelka. "Nedávej všechna vejce do Jednoho košíku." "Dobře", říká učitelka, teď Lucka." "Naše rodina má taky farmu. Ale chováme slepice kvůli masu. Měli jsme jednou tucet vajec, ale vylíhlo se nám jen 10 kuřat. A poučení je – nepočítejte slepice, dokud se nevylíhnou." "To je pěkný příběh", říká učitelka, "Pepíčku, jaký máš příběh ty?" "Ano paní učitelko, můj tatínek mi řekl příběh o strýčkovi Liborovi. Strýček Libor byl s paragány v Kosovu a jeho vrtulník to jednou dostal. Musel nouzově přistát na nepřátelském území a jediné co měl byla láhev slivovice, kulomet a mačeta. Než dopadl na zem, vypil lahev slivovice, aby se nerozbila a pak přistál přímo mezi stovkou povstalců. Zabil jich 70 kulometem, než mu došly náboje, potom zabil dalších 20 mačetou než se mu zlomila čepel a zbytek zabil holýma rukama." "Svatá dobroto", zděsí se učitelka, "a jaké ponaučení ti tatínek řekl z tohoto hrůzného příběhu?" "Neser strejdu Libora, když je nalitej!"

Na pánské toaletě stojí tři u pisoáru. První dokončí své dílo a jde si umýt ruce. Na osušení rukou použije papírové utěrky. Spotřebuje jich asi deset, dokud z rukou neutře každou kapičku vody. Otočí se k ostatním a říká "My z Philipsu jsme vedeni k tomu, abysme všechno dělali extrémně dokonale." Druhý již také skončil a také si umyje ruce. Utře si je však pouze do jedné papírové utěrky, využívajíc každý milimetr čtvereční volné plochy. Otočí se a povídá: "My ze Siemensu jsme vedeni k tomu, abychom všechno dělali nejen extrémně dokonale, ale i extrémně efektivně." Třetí skončí svou práci a odchází. Cestou ke dveřím přes rameno prohodí: "My chlapi z Třineckych železáren si nechčijeme na ruce.

Žena smaží volské oko, když v tom momentě do kuchyně vtrhne muž a začne křičet: "POZOR !!! POZOR !!! VÍC OLEJE !!! POTŘEBUJEME VÍC OLEJE !!!! ... POZOR !!!! OTOČIT, OTOČIT, OTOČIT.... RYCHLE !!! POZOR !!! ZBLAZNILA SI SE ??? TEN OLEJ !!!! PROBOHA, SŮL !!!! NEZAPOMEŇ NA SŮL !!!!" Žena už to nevydrží a úplně vynervovaná sa ptá: Co tak řveš ?!? Myslíš si že neumím udělat volské oko ????' Muž klidným hlasem odpoví: To jen aby si měla představu jaké to je když mi kecáš do řízení"

Malý, tak osmiletý chlapec si v drogerii vybírá prací prášek. Vezme pětikilové balení a nese ho k pokladně. Pokladní se ho s úsměvem ptá: "Copak, chlapečku, máš hodně špinavého prádla?" "Ne, žádné prádlo, psa." "Ale chlapečku, psa bys měl mýt něčím jiným. Tenhle prášek je hodně silný. Pejskovi by se mohlo udělat špatně a dokonce by mohl i umřít." Chlapeček si to nedal vymluvit, rezolutně postavil krabici na pult a vytáhl peníze. Pokladní to vzdala a chlapeček spokojeně odešel. O týden později se chlapeček objevil s lístečkem na velký nákup. Když se ptal paní pokladní, kde najde lak na vlasy, ta se mezi řečí ptá, co dělá jeho pejsek. Chlapeček nasadí smutný výraz a povídá: "Pejsek mi umřel." Pokladní nechce chlapečkovi psychicky ubližovat a tak mu řekne, že jí to velice mrzí, ale neodpustí si dodat: "Ale říkala jsem ti, že ten prací prášek nebyl dobrý nápad." "Nemyslím si, že mu ublížil ten prací prášek." "Ne? A co ho tedy zabilo?" "No, myslím, že to bylo to odstřeďování."

Rodiče večer spěchají do divadla a pustí svému dítěti gramofon, aby po doposlechnutí desky šlo spát. Vrátí se za dvě a půl hodiny, dítě bije hlavou o zeď a volá: "Chci! Chci! Chci!" a z gramofonu se ozývá: "Chcete slyšet pohádku ? Chcete slyšet pohádku ? Chcete slyšet pohádku ? ..."

Starej děda hledící z balkonu: "Ty studenti sou dneska tak chudý, kouřej jednu cigaretu v pěti lidech a ješte se tomu smějou..."

Přijde Pepíček ze školy a povídá tatínkovi že dostal pětku z matiky. "Jak to?" ptá se podrážděně otec. "Nejdříve se mě učitelka zeptala, kolik je 3 x 2. A já jí povídám že 6," říká Pepíček. "No to je správně," na to tatík. "A pak se mě zeptala, kolik je 2 x 3," povídá Pepíček. "Jakej je v tom kurva rozdíl?" rozčilí se tatík. "Přesně to jsem řekl," na to Pepíček

Přijde policajt za doktorem s bolestmi břicha. Doktor ho prohlédne a předepíše čípky. "To by vám mělo pomoct," říká doktor. Policajt jde domů a všechny čípky sežere. Na druhý den je zpátky s ještě většími bolestmi břicha, tak mu doktor předepíše silnější, větší čípky, že ty určitě zaberou. Blbý policajt je samozřejmě všechny sežere a další den je u doktora zase. Doktor na to: "Tady vám dávám supersilný čípek, nesmíte teď pít a ani kouřit, protože můžete mít problémy." Policajt doma čípek sežere, jako obyčejně. Další den u doktora. Doktorovi samozřejmě dochází trpělivost a podrážděně říká: "Člověče, vy ty čípky snad žerete, či co?!" A policajt podrážděně: "Né...! Cpu si je asi do prdele!"

Jaký je u mužů rozdíl v ODVAZE, COOLNESS a HOODNĚ COOL?
ODVAHA:
Ráno ve tři přijdeš domů ožralý. Tvoje žena stojí u dveří s koštětem a ty se jí zeptáš: 'Zametáš, nebo ještě někam letíš?'
COOLNESS:
Ráno ve tři přijdeš domů ožralý. Smrdíš dámským pafrémem a na košili máš rtěnku. Plácneš manželku po zadku a řekneš: 'Tak a teď jsi na řadě ty!'
HOODNĚ COOL:
Ráno ve tři přijdeš domů ožralý. Manželka leží v posteli a nespí. Vezmeš si židli a sedneš si k ní. Na její otázku: 'Co to má znamenat?' odpovíš: 'Chci sedět v první řadě, až ten cirkus začne...'